Moje aktuální knihovna

Sdílím svoji aktuální knihovnu, třeba bude pro někoho motivací si něco z těch titulů také pořídit. Žádný není vyloženě špatný. Je to mix více směrů, nejvíce podnikání, sociální sítě a rozvoj osobnosti, ale také fotky, fotky a fotky…

– Pokud se Vám článek líbil, dejte mu prosím like a sdílejte – 

Share on linkedin
LinkedIn
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email

Controlling v profesionálním fotbalu

Význam controllingu si uvědomují nejen firmy v klasických odvětvích výroby, obchodu a služeb, ale stále více jej jako nástroj podpory strategického finančního řízení implementují i společnosti z „jiných“ sfér, například z oblasti sportu. A právě o controllingu ve sportu je tento příspěvek. Konkrétně se ponoříme do prostředí profesionálního fotbalu německé Bundesligy a popíšeme si význam a principy controllingu v Schalke 04, přesně v FC Gelsenkirchen-Schalke 04 e. V.

Úvodem pár čísel, aby nám nechyběla v controllingovém článku:

  • Schalke 04 má  8 dceřiných firem, jednu z nich v Číně
  • Obrat skupiny byl 350 Mio EUR (cca 9 mld. CZK) v roce 2018
  • Celkem ve strukturách firem pracuje cca 1.800 lidí
  • Controlling tvoří 4 controlleři v koncernovém (centrálním) controllingu a další 2 controlleři v různých oblastech struktur organizace (pro doplnění: kluby v Budeslize mají v průměru 2 controllery)
A nyní se již formou shrnutí nejdůležitějších myšlenek z článku podívejme na samotné finanční řízení a roli controllingu:
 
  • Controlling nastavuje podmínky a nástroje řízení tak, aby představenstvo skupiny mohlo kdykoliv vidět ekonomické dopady svých rozhodnutí.
  • Zásadním rozdílem mezi sportovním klubem a „normální“ firmou je definice cílových finančních ukazatelů. Ve fotbalovém prostředí je nejvyšším cílem sportovní úspěch.
  • Úspěch klubu je propojen soustavou „podpůrných“ finančních veličin. Jako hlavní top finanční ukazatel je výše cash-flow.
  • Řízení cash-flow patří k nejvyšší prioritě finančního řízení, hovoří se o tzv. principu „pohánění likviditou“ („liquiditätsgetrieben“).
  • Hlavními důvody jsou zejména rozdílná časová období příjmů a výdajů, kdy významná část příjmů přichází na začátku sezony z prodeje dlouhodobých zákaznických členství a ze sponzoringu, v jiném období jsou to zase příjmy z tržního zhodnocení v televizi.
  • Cash flow se predikuje až na 18 měsíců dopředu.
  • Kromě průběžného řízení cash-flow je cílem dosáhnout ve finančním výsledku minimálně černou nulu.
  • Příjmy a výdaje jsou silně závislé na sportovních úspěších či neúspěších.
  • Controllingový systém musí umět velmi dobře pracovat se scénáři. V každé chvíli lze modelovat, co se stane, když klub (ne)postoupí do Champions League nebo německého poháru,  co se stane, když se (ne)uspořádá koncert ve VELTINS-Aréně (název fotbalového stadionů ve městě Gelsenkirchen – pozn. autora), co se stane, když (ne)dojde k nákupu nového hráče atd.
  • Z controllingových činností se provádí plánování, reporting, řízení, reporting se sestavuje kvartálně.
  • Víceleté plánování je problematické – neví se, na jakém místě klub na konci každé sezony skončí (může být 1. až 18.), jak se bude dařit klubu v pohárech, takže plánování je založeno na určité formě stavebnicového principu, díky němuž lze kdykoliv data nově přeskládat a přepočítat.
  • Plán na více let se proto sestavuje tak, že se sestaví scénáře umístění v Bundeslize a vždy se přitom vylučují účasti (úspěchy) v pohárech.
  • Ukazatele – jasná klíčová cílová veličina: rozpočet na licencované hráče (příjmy a výdaje za přesuny hráčů, platy a prémie, poradci v oblasti licencovaných hráčů).
  • Sleduje se nikoliv maximalizace zisku, ale maximalizace vítězství.
  • Sportovní úspěch má přímý vliv na všechny obratové kategorie a tím na další růst klubu.
  • Sportovní úspěch je o to pravděpodobnější, čím více peněz se může alokovat do licencovaných hráčů / kádrů.
  • Pro stanovení disponibilního rozpočtu na licencované hráče se vypočte operativní cash flow, od něj se odečte investiční činnost, obsluha finančních závazků, přičtou se příjmy z finančních transakcí, výsledkem je disponibilní budget na licencované hráče, od něj se odečtou platby za agenty hráčů, smluvně dohodnuté transfery a platy smluvně vázaných hráčů a přičtou se smluvně dohodnuté příjmy z prodeje hráčů, na konci stojí skutečně disponibilní Free Cash flow (pro investice do licencovaných hráčů / kádrů).
  • Všechny aktivity mají podporovat cíl patřit mezi top 15 klubů v Evropě.
  • Controlling musí držet krok s rozvojem podnikání do dalších oblastí, na druhou stranu musí také fungovat jako stabilizační kotva.
  • Hlavní výzvy do budoucna: internacionalizace, digitalizace.
  • Digitalizace a její směry: transparentní a měřitelná hodnota digitálního ekosystému FC Schalke 04 s více než 8 milióny followery v rozdílných sociálních médiích.
  • Mediální zhodnocení se daří z velké části přes streamingové platformy.
        (úplně znění článku „Zahlenspiele“ lze najít v čísle 04/2019 časopisu                     Controller Magazin)

– Pokud se Vám článek líbil, dejte mu prosím like a sdílejte – 

Share on linkedin
LinkedIn
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email

MS Power BI nebo Tableau nebo GoodData nebo …?

Po několika měsících analýzování dat, sjednocení definic ukazatelů, nastavení toku manažerských informací po linii od controllingu na cílového uživatele a zautomatizování hlavních reportů na bází OLAP kostek a šablon jsem došel do další fáze.

Rozhodl jsem se, že se ve firmě posuneme na další kvalitativní stupeň a budeme mít nástroj pro vizualizaci dat.

Jako osoba zodpovědná za firemní controlling i IT tak řeším vlastně dva úkoly současně.

Už proběhly některé prezentace firem, ale rozhodnuto ještě není.

Jaké řešení byste doporučili a proč? Budu se rozhodovat mezi MS Power BI, Tableau a GoodData.

Děkuji za příspěvky a náměty.

 

 

 

4 scénáře budoucí úlohy controllera – výsledky průzkumu

Po publikování 4 dílné série článků na téma scénářů vývoje controllingu v budoucnosti a postavení controllerů přináším slíbené výsledky průzkumu, který byl proveden na menším vzorku osob velkých rakouských průmyslových podniků. Dotazováni byli controlleři v základních pozicích, vedoucí controllingu a vrcholoví manageři. Předmětem dotazování bylo získat informaci, jak vidí funkci controllera a samotný controlling v budoucnu oni sami.
 
Než se podíváme na samotná fakta, připomenu názvy jednotlivých scénářů:
 
Scénář 1 : Controlleři používají lepší systémy pro činnosti s vyšší hodnotou primárně sami – odkaz na článek: https://bit.ly/2Zgb1zL
Scénář 2 : Self-Controlling na straně výkonných manažerů a controller jako Center of Expertise – odkaz na článek: https://bit.ly/2zfNAvT
Scénář 3 : Společné používání systémů controllery a managery – odkaz na článek: https://bit.ly/2KZK7XT  
Scénář 4 : Konec controllerů a controllingu v dnešním pojetí – odkaz na článek: https://bit.ly/2ZhvUL1
 
Jednotlivé odpovědi přinesly následující závěry:
 
  1. výrazná většina dotazovaných se přiklání k scénáři 3 
  2. nejvíce se ke scénáři 3 hlásí manageři, méně vedoucí controllingu, nejméně controlleři
  3. žádný z managerů ani vedoucích controllingu se nevyslovil pro scénář 4 
  4. naopak 50% z controllerů vidí jako pravděpodobný scénář 4
  5. pravděpodobnost scénáře 2 vidí velmi podobně všechny tři skupiny dotazovaných osob
  6. žádný z managerů se nevyslovil pro scénář 1 
  7. naopak pro scénář 1 se vyslovilo více controllerů než jejich vedoucích
 Závěr:
Výsledky dotazovací akce nám souhrnně říkají, že:
a) dopad digitalizace bude největší u snadněji automatizovatelných rutinných činností.
b) tyto názory projevili ve svých odpovědích nejvíce controlleři v základních pozicích.
c) controlleři se také nejvíce obávají konkurence ze strany pracovníků oddělení data scientist
d) riziko ohrožení stávajících controllingových pozic a pokles úrovně vnímání jejich významnosti vidí s výrazně menší obavou pracovníci na řídících úrovních. 
e) očekávání zástupců na řídících pozicích je také spojeno s přesvědčením, že oddělení data scientist budou organizačně integrována do controllingových oddělení. 
 
Tolik říkají data celé analýzy scénářů a průzkumu ve firmách.
Pokud jste přečetli všechny scénáře a zamysleli se sami nad tématem, jaký je podle Vás asi nejočekávanější model budoucího nastavení fungování a úlohy controllingu a samotných controllerů?
Podělte se s ostatními o své názory.
 

– Pokud se Vám článek líbil, dejte mu prosím like a sdílejte – 

Share on linkedin
LinkedIn
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email

Proč je práce v controllingu skvělá volba i pro Vás

Úvod

V rámci funkce LI „Kariérní rady“ dostávám často dotazy, proč si vybrat práci v controllingu (lze narazit i na českou formu výrazu: kontrolingu) a v čem bude unikátní, resp. atraktivní od jiných pozic. Pokud přeskočím fakt, jak moc je tato služba na LI efektivní – viz můj nedávný příspěvek na toto téma, samotná podstata dotazu si zaslouží krátké vysvětlení pro všechny ostatní, kteří uvažují, že by se kariérou směrem do controllingu vydali. A nemluvím už vůbec o tom, že výraz „controlling“ je i v dnešní době pro velkou část populace stále trochu tajemné slovo. 

 

Hlavní faktor

Hlavním faktorem unikátnosti controllingové pozice je (a pokud není, měl by být) přístup k informacím a datům ze všech odborných útvarů společnosti, díky nimž lze – alespoň při troše zájmu – získat komplexní pohled na fungování společnosti jako celku. Pochopení toho, co se za údaji skrývá, vyžaduje minimálně porozumět  – ideálně ale hlouběji – hlavním vnitropodnikovým procesům a procesům a vazbám vznikajícím mezi firmou na trhu a externími subjekty. Výhodou controllera je, že tyto znalosti může z podstaty náplně své práce poměrně rychle, snadno a přirozeně získat.

 

Profilace controllingu

Podle velikosti společnosti může docházet ke štěpení odborné profilace na controlling nákladů/ výnosů, investic, zásob, pohledávek/ závazků, personální, výrobní, obchodní, strategický, cenový atd. I v tomto případě ovšem neztrácí controller privilegium přistupu k těmto sektorovým údajům komplexně za celou společnost. Podmínkou ale je, aby tyto vysoce profilované pozice controllerů zůstávaly v rámci jednoho týmu v jednom controllingu, který má jednoho odpovědného řídícího managera a nedocházelo k jejich organizační alokaci do více dílčích útvarů firmy.

 

Controlling v organigramu

Jinou kapitolou, která výše uvedené předpoklady determinuje, je samotná definice controllingu ve firmě, organizační umístění controllingového útvaru a požadavky a podpora vlastníků. Jako nejlepší řešení se mi z vícenásobné vlastní zkušenosti osvědčila varianta mít controlling jako samostatný útvar přímo řízený CEO nebo rovnou majiteli. Ředitel / manager controllingu je v tomto případě součástí top managementu a controlleři vystupují jako nezávislí pracovníci procesně směrem do jednotlivých útvarů firmy z této „vyšší“ organizační linie a jejich pozice je vysoce vnímána a respektována.

 

Závěr

Nechci tímto článkem vzbudit dojem o exkluzitivě a přeceňování práce controllerů, pouze dávám svůj pohled na dané téma. Osobně považuji v  širším pohledu controlling za stejně dobrou volbu jako jakékoliv jiné oddělení, a je jedno, zda se bude jednat o práci ve výrobě, financích, obchodu, HR, IT, nákupu, účetnictví nebo třeba personalistice. Každopádně na controllingových pozicích jsem vždy oceňoval, že jsem mohl mít globální pohled na čísla firmy a viděl jsem „zhora“ do všech útvarů a jejich fungování.

– Pokud se Vám článek líbil, dejte mu prosím like a sdílejte – 

Share on linkedin
LinkedIn
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email

Nezávislost controllingu a jeho rostoucí význam při řízení společnosti

Firmy si uvědomují cenu kvalitních informací, proto dávají stále více prostoru novým řešením organizačního uspořádání svých interních „datových center“.

Jsme svědky vyčleňování sekcí IT, controllingu nebo nákupu zpravidla z původní linie řízení a odpovědnosti finančních ředitelů (CFO) na úroveň stejné hierarchie řízení.

CIO (Chief Information Officer), CCO (Chief Controlling Officer) a též trendově vznikající pozice CDO (Chief Digital Officer) dalším štěpením CIO.

Společnosti požadují, aby data byla:

  • nestranná / nezkreslená
  • zkontrolována – bez technických chyb
  • zabezpečena – proti ztrátě a zneužití
  • distribuována do správných rukou
  • předána k termínu zveřejnění
  • dostupná online
  • okomentována – fakta
  • vyhodnocena a doplněna o závěry – pro aktivní rozhodování
  • aktivně využívána – pro marketingový úspěch firemní či produktové značky

Ale zpět „domů“ do controllingu. Controlling  – „strážce firemních dat“ a místo „kde ví všechno“ – je aktivně přímo sám či jako spolupartner dalších útvarů (nejčastěji IT) zodpovědný za výše uvedená kritéria dat nebo svým jednáním zajišťuje aktivní podporu dalším útvarům (nejčastěji obchodu a marketingu), které mají také zmíněná kritéria v pracovní náplni.

Vedoucí pracovníci controllingu se tak přirozeně postupně stále více přesunují do role osob s aktivní spoluúčastí při finančním řízení firem. Ale mysleme proaktivně a dívejme se již do blízké (?) budoucnosti. Jak může vypadat pojetí controllingu ve spojení s digitalizací rozebírám v samostatném seriálu publikovaném na LinkedIn pod mým profilem.

Současný význam a postavení controllingu organicky zasahuje i role organizačně „nižších“ controllerů. Tito pracovníci jsou dnes – většinou jazykově velmi dobře vybaveni – ekonomové či techničtí inženýři, s nadstandardním přesahem do IT branže. Zvládají pracovat s datovými sklady a SW pro administraci zobrazování datových vrstev, rozumí základním BI nástrojům, navštěvují kurzy SQL, umějí programovat či ovládat makra, o grafických výstupech včetně pokročilé znalosti Power Pointu ani nemluvím. Musí být skvělými datovými analytiky a mít trénink v komunikačních dovednostech. Roste potřeba jejich přesahu do obchodních procesů.

Controllingové týmy se aktivně zapojují také do nastavování, správy a vyhodnocování KPIs. Nástroj cílových ukazatelů výkonnosti umožňuje, při jeho správném pojetí, zapojovat do spolurozhodování a spoluzodpovědnosti další spektrum lidí, většinou ostatních manažerů firmy či jejích vedoucích, jejichž nárok na výplatu ročních či kvrtálních bonusů bude posuzován z hlediska míry splnění jednotlivých ukazatelů.

To jsou jen některé aspekty významu diskuze nad současným pojetím a postavením instituce controllingu ve firmách. Nejedná se o úplný pohled, který by vyžadoval významně hlubší a širší rozbor.

Celkový podtext příspěvku směřuje k mém názoru o aktuální potřebě nezávislosti controllingu v rámci firmy. Na základě zkušeností z mé více než 20 leté praxe v controllingu považuji výše uvedené trendy za jednoznačně správné a sám se snažím v rámci svých možností tyto transformace firemních procesů propagovat a realizovat.

Share on linkedin
LinkedIn
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email

22. controllingové fórum

Aktuální trendy v controllingu, možnost setkání se s kolegy z jiných firem a odvětví a výměny informací a mnoho dalšího samozřejmě tohle všechno během 2 dní nabitých přednáškami – to je 22. controllingové fórum.

Tento rok se fórum koná 23. – 24. 5. 2019 na zámku Štiřín. Více informací naleznete zde >>

Těším se na setkání s Vámi.

Share on linkedin
LinkedIn
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email

Odborné publikace o controllingu

Když jsem začal pronikat během své kariéry do tajů controllingu, napadlo mne, jestli existuje nějaké periodikum, které by se specificky věnovalo právě a jenom controllingu.

Přestože můžeme najít na českém mediálním trhu časopisy věnované problematice účetnictví, mezd, personalistice ad., controlling svoje zastoupení v současné době (březen 2019) i po těch mnoha letech stále nemá.

Jelikož mi nedělá problém používat němčinu, začal jsem se zajímat o titul „Controller magazin„, který vydává nakladatelství Haufe. Jedná se o dvouměsíčník, který lze předplatit bez problémů i do České republiky. Cena titulu není zrovna nějak lidová, jedno vydání stojí přes 30 EUR, roční předplatné kolem 190 EUR (plus poštovné). Úroveň časopisu je jedním slovem vynikající. Každé vydání je rozsahem stran i vlastním obsahem poměrně velmi rozsáhlé. Časopis pokrývá oblast controllingu opravdu do hloubky doslova s tradiční německou přesností a důsledností. Jednotlivá čísla mají vždy hlavní nosné téma, které je vedle odborných článků doplněnou rozhovory s odborníky. Těch rozhovorů je v každém čísle potom více. Dozvíte se i o plánovaných odborných kurzech, setkání, konferencích a dalších událostech nejen v Německu. Pravidelně naleznete také recenze nových knih. Takže, pokud zvládáte němčinu, toto je skvělá volba pro Vaše další odborné vzdělávání.

Dalším titulem vydávaným v Evropě je srbský časopis „Controlling“ vydávaný Menadžment Centar Beograd. K uvedenému časopisu neumím poskytnout další podrobnější informace, neboť jej znám pouze vizuálně z několik čísel, která jsem získal na internetu (a srbsky neumím…).

Share on linkedin
LinkedIn
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email